Výživné (vyživovací povinnost)
1. Identifikační kód
2. Kód
3. Pojmenování (název) životní situace
Výživné (vyživovací povinnost)
4. Základní informace k životní situaci
Vyživovací povinnost je projevem rodinné solidarity a funkcí rodiny jako takové. Vyživovací povinnost ukládá osobě zákon a spočívá v pomoci druhému v materiálním slova smyslu, pokud jsou naplněny zákonné podmínky jejího vzniku. Funkcí vyživovací povinnosti je výživa a přežití osoby, která má dle zákona právo na výživné. Pojem výživa nezahrnuje pouze zajištění výživy ve smyslu základních potravin, ale také uspokojování ostatních hmotných i nehmotných potřeb (bydlení, ošacení, léčebné, kulturní, sportovní a rekreační potřeby apod.).
Vyživovací povinnost upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) v ustanovení § 910 a násl. Vyživovací povinnost je omezena na příbuzné v řadě přímé (mezi předky a potomky) a nezáleží na tom, jaký je stupeň příbuzenství ani jaká je jeho právní povaha. Platí ovšem, že pokud může vyživovací povinnost plnit generačně bližší příbuzný, nevzniká vyživovací povinnost vzdálenějšímu příbuznému (§ 910 OZ). Výčet jednotlivých druhů vyživovacích povinností v OZ je taxativní (úplný) a nelze jej nad rámec zákona rozšiřovat o další druhy. Není ovšem vyloučené dobrovolné poskytování výživy nad rámec zákona. Právní úprava výživného je kogentní. To znamená, že se od ustanovení zákona nelze odchýlit.
Druhy vyživovací povinnosti:
- Výživné mezi rodiči a dětmi a předky a potomky (vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, dětí vůči rodičům) - § 915 a násl. OZ
- Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce - § 920 OZ
- Výživné mezi manžely - § 697 OZ
- Výživné rozvedeného manžela - § 760 a násl. OZ
Pokud má vyživovací povinnost k osobě oprávněné více osob povinných, a tito povinní mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každého z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních (§ 914 OZ). To mimo jiné znamená, že vyživovací povinnost k dítěti mají oba jeho rodiče a vůči rodiči mají vyživovací povinnost všechny jeho děti. Rozsah vyživovací povinnosti může být ovšem pro každého povinného odlišný.
Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak (§ 921 OZ). Plnění výživného lze poskytovat nejen v penězích, ale také naturálně (poskytováním bydlení, výkonem osobní péče, péčí o společnou domácnost apod.).
Mimo jiné se osoba, která neplní vyživovací povinnost, může dopustit trestného činu zanedbání výživy. Dopustí se jej ten, kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, a bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Ten, kdo se úmyslně vyhýbá takové své zákonné povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta (§ 196 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Trestní oznámení lze učinit písemně či ústně do protokolu a oznámení je povinen převzít každý útvar Policie ČR.
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Výživné lze zásadně určit na návrh oprávněného (viz výše). Řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte však lze zahájit i bez návrhu (§ 466 písm. c) ve spojení s § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „ZŘS“). Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 469 odst. 1 ZŘS).
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Zásadní a základní podmínkou k přiznání výživného je skutečnost, že oprávněná osoba není objektivně schopna se sama živit (§ 911 OZ). V praxi to znamená, že oprávněný nemá žádný vlastní příjem, nebo příjem má, ale je tak nízký, že nepostačuje k pokrytí jeho potřeb, anebo výnosy z majetku, který oprávněnému patří, nejsou dostačující k úhradě jeho osobních potřeb.
Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 OZ).
Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. U výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze též přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu (§ 922 OZ).
7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Pokud se nedaří výživné stanovit dohodou stran, respektive pokud povinná strana vyživovací povinnost neplní, je možné podat návrh soudu.
8. Na které instituci životní situaci řešit
Návrh na přiznání, zvýšení nebo snížení výživného
Pokud se osoba oprávněná a povinná o plnění vyživovací povinnosti nedohodnou, rozhoduje o přiznání, zvýšení či snížení výživného soud. K řízení ve věci vyživovací povinnosti jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen „OSŘ“). Jde-li o výživné pro nezletilé dítě, je pro řízení místně příslušný obecný soud dítěte (§ 467 odst. 1 a § 4 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Pokud nejde o výživné pro nezletilé dítě, je místně příslušným soudem obecný soud žalovaného (§ 84 OSŘ). Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. (§ 85 odst. 1 OSŘ).
Z návrhu na zahájení řízení musí být patrno, kterému soudu je určen, kdo návrh podává, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Návrh na zahájení řízení musí dále obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá (§ 79 odst. 1 OSŘ). Navrhovatel je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě (§ 79 odst. 2 OSŘ).
Vymáhání výživného přiznaného soudem
Pokud již byla vyživovací povinnost a její rozsah povinnému určena rozsudkem soudu, ale povinný výživné neplatí, je možné výživné vymáhat. Existují dva způsoby vymáhání výživného, a to buď soudním výkonem rozhodnutí, či prostřednictvím exekuce. V obou případech je základem pro výkon rozhodnutí exekuční titul, kterým je vykonatelný rozsudek soudu, jímž byla povinnému uložena vyživovací povinnost. Tento rozsudek musí být opatřen doložkou vykonatelnosti (viz dále).
Návrh na soudní výkon rozhodnutí se podává k obecnému soudu povinného (§ 252 odst. 1 OSŘ). Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem (§ 258 odst. 1 OSŘ).
Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. Oprávněný v návrhu na výkon rozhodnutí uvede rodné číslo povinného, je-li mu známo a také uvede, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden (viz výše). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav, číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor (tj. kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí - § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku), z něhož má být pohledávka odepsána, a číslo účtu oprávněného vedeného u peněžního ústavu. Pokud oprávněný označení více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky (§ 261 odst. 1 OSŘ).
Na žádost oprávněného se soud dotáže toho, komu je vyživovací povinnost uložena, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u kterého peněžního ústavu má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů nebo jiné jedinečné identifikátory. Dotázaný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Pokud dotázaný tuto povinnost nesplní nebo uvede v odpovědi nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu. Pokud jde o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost (§ 260 OSŘ).
K návrhu na výkon rozhodnutí musí oprávněný připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně (§ 261 odst. 2 OSŘ). Pokud soud výkon rozhodnutí nařídí, postará se o jeho provedení (§ 265 OSŘ).
Druhou cestou je vymáhání výživného prostřednictvím exekutora. Oprávněný si může zvolit k vedení exekučního řízení kteréhokoli exekutora v ČR, pouze je třeba jej v exekučním návrhu označit (§ 28 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád – dále jen „EŘ“). Úkony exekutora jsou pak považovány za úkony soudu (§ 28 EŘ). Výhodou také je, že oprávněný nemusí v exekučním návrhu uvádět, jakým způsobem má být exekuce provedena. Nejvhodnější způsob pro vedení exekuce volí exekutor sám (§ 47 odst. 1 EŘ).
V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává. K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud (§ 38 EŘ). Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (§ 43a odst. 1 EŘ). Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud a místně příslušným je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu (§ 45 odst. 1 a 2 EŘ).
Pokud exekuční návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor, kterému byl doručen návrh na nařízení exekuce, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor usnesením exekuční návrh odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen. Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě 15 dní od doručení pověření od exekučního soudu zamítne (§ 39 EŘ).
Poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, exekutor posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v EŘ (viz 58 a násl. EŘ). Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo (§ 47 odst. 1 EŘ).
9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
—
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Soudní řízení je komplexní proces, v jehož rámci může být nutné zajistit různé dokumenty. Případná potřeba určitých dokladů vyplývá z konkrétní situace.
Stejně jako u jiných řízení se účastníci prokazují u jednání svým občanským průkazem; jsou-li zastoupeni, je nutné, aby soudu poskytli plnou moc, kterou udělili svému zástupci.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Žádné formuláře v této věci nejsou.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSP“) jsou soudní řízení o vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí osvobozena od soudního poplatku. Pokud nejde o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, je v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení osvobozen od soudního poplatku navrhovatel (§ 11 odst. 2 písm. c) ZSP). Dále je dle § 11 odst. 2 písm. f) ZSP od soudního poplatku osvobozena neprovdaná matka v řízení o výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. V těchto případech jsou také od soudního poplatku osvobozena řízení o výkonu rozhodnutí a exekuční řízení (§ 11 odst. 3 písm. g) a h) ZSP).
V ostatních případech činí soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, 500 Kč, pokud jde o peněžité plnění do částky 50 000 Kč včetně, anebo 1 % (nejvýše však 15 000 Kč) z vymáhané částky, pokud je peněžité plnění vyšší než 50 000 Kč (položka 7 Sazebníku poplatků, který je přílohou ZSP). Pokud v ostatních případech bude podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, činí soudní poplatek 1 000 Kč, pokud je vymáháno peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně, anebo 5 % z vymáhané částky, pokud je vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč včetně (dále viz položka 21 Sazebníku poplatků, který je přílohou ZSP).
Co se týče exekučního řízení, náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, případně odměna a náhrada nákladů správce závodu, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty. Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný a o této skutečnosti musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce. Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky (§ 87 EŘ). Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému (§ 88 EŘ). Náklad exekuce hradí exekutorovi povinný. Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku. Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný (§ 87 EŘ).
Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud, který je k řízení příslušný. Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze platit kolkovými známkami (§ 8 ZSP). Kolkové známky se dají zakoupit na kontaktních místech veřejné správy (tzv. Czech POINT) nebo na vybraných poštách, případně i u soudu, pokud daný soud tyto kolkové známky nabízí.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Konkrétní lhůty pro rozhodnutí soudu stanoveny nejsou. Dle ustanovení § 471 odst. 2 ZŘS však soud ve věcech péče o nezletilé (tedy i o výživě dítěte) rozhoduje s největším urychlením.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Obecně jsou účastníky řízení oprávněný a povinný, přičemž v případě určování výživy nezletilého dítěte může být účastníkem též navrhovatel.
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Soudní řízení je komplexní proces, v jehož rámci může být po účastnících požadována různá součinnost. Další činnosti mohou vyplývat z konkrétních situací.
16. Elektronická služba, kterou lze využít
Návrh je možné podat též elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet), je-li nejpozději do 3 dnů doplněn předložením originálu podání nebo písemným podáním stejného znění. Dále je možné podání učinit rovněž elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet) podepsané uznávaným elektronickým podpisem, v takovém případě není třeba dalšího doplnění. Podrobněji viz § 42 a násl. OSŘ.
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
Zákon č. 49/1991 Sb., o soudních poplatcích
Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád
18. Jaké jsou související předpisy
—
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
—
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
—
21. Nejčastější dotazy
—
22. Další informace
—
23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
—
24. Související životní situace a návody, jak je řešit
—
25. Za správnost návodu odpovídá útvar
Legislativní odbor Ministerstva spravedlnosti
26. Kontaktní osoba
—
27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
—
28. Popis byl naposledy aktualizován
12.11.2015
29. Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.
30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace
—
