Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

DNES JE

Dnes je neděle, 22. 7. 2018, 18:30:29

Svátek

Svátek má Magdaléna

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Tělocvičná jednota Sokol Přílepy byla založena 28. října 1923 díky přílepským občanům, kteří byli nadšeni nejen pro "sokolskou myšlenku", ale i vzniklou Československou republiku. Činnost Sokola Přílepy trvá od té doby až dodnes, přičemž byla ovšem výrazně poznamenána 2. světovou válkou a událostmi po "únoru 1948". V těchto letech (tedy 1939 až 1945 a 1948 až 1989) byl Sokol oficiálně zakázán.

U kolébky Sokola Přílepy jsou nesmazatelně zapsána jména bratří Vladimíra Marka a Jana Mlýnka. Činnost Sokola se tehdy rozběhla velmi rychle, a to jak díky početné členské základně (až 134 členů), tak i díky dostatečnému počtu cvičitelů. Velmi aktivními členy - cvičiteli Sokola byli všichni působící řídící učitelé zdejší základní školy. Místní Sokoli se zúčastňovali nejen veřejných okrskových cvičení v  obci, ale i v Holešově, Rymicích, Třeběticích, Martinicích a dalších, neboť to byla vždy předzvěst všesokolských sletů v Praze, kterých se  vždy v hojném počtu také účastnili.

V roce 1926 padlo na Valné hromadě Sokola Přílepy rozhodnutí, že bude v  obci postaven pomník Tomáše G. Masaryka. Tak se stalo, že 28. října 1928 byl v obci odhalen pomník prezidentu zakladateli. Zřízen byl výhradně z finančních prostředků Sokola Přílepy a jeho členů. Pomník byl na svém místě až do roku 1938, kdy byl před německými okupanty uschován pod slámou ve stodole pana Vrzaly a to po celou dobu války. I když o něm věděli všichni Sokolové v obci, Němci se o této skrýši nikdy nedozvěděli. Německými okupanty byla činnost Sokola v Protektorátu Čech a Moravy zakázána a až do roku 1945 pokračovala nepravidelně jen hraním divadelních her a loutkových divadel.

Z historie Přílep

Po skončení 2. světové války byl pomník TGM znovu postaven (a stojí až  dodnes). Samotná tělocvičná činnost Sokola Přílepy v prvním poválečném roce poněkud ustrnula, neboť pro změnu poměrů nebylo kde provádět tělovýchovnou činnost. Až později se naskytla možnost cvičit v místním zámku, který byl po  roce 1945 zestátněn a to konkrétně v hospodářském traktu zámku zvaném "laboratorka". Zásluhu na plně obnovené činnosti místního Sokola měl tehdejší řídící učitel zdejší školy Rudolf Pšenka. I loutkové divadlo hrálo svá představení od října do března každou neděli ve škole a hraná divadelní představení sokolstva se konala na  jevišti v hostinci "U Andrýsků". Největší nárůst činnosti byl v roce 1947, kdy se členové jednoty účastnili lehkoatletických závodů v rámci Hanácké župy a vždy dosáhli na  přední umístění. V tomto roce začaly všechny věkové kategorie členů Sokola také velmi intenzivně nacvičovat skladby na XI. všesokolský slet v Praze. Samotného sletu se pak zúčastnilo celkem 68 členů jednoty. Někteří byli i necvičící, kteří si ale nechtěli nechat ujít událost takového rozsahu, která se konala 3. – 16. července 1948, tedy již po  "únorových událostech". Na dlouhou dobu to byla poslední akce podobného charakteru, neboť již podruhé musel Sokol Přílepy ukončit svoji činnost. Její tělocvičné nářadí bylo postupně zničeno a zdevastováno.

Tělocvičná jednota Sokola Přílepy byla znovu obnovena až 20. ledna 1997 schválením nového výboru na Valné hromadě, v čele s bratrem Rudolfem Pšenkou, který byl zároveň starostou obce. Cvičilo se v nově zbudované tělocvičně základní školy. Kromě různých sportovních aktivit se konaly např. i Dětské šibřinky, Běh Terryho Foxe nebo táborové ohně. Sokol Přílepy také několikrát organizoval župní přebor v odbíjené smíšených družstev, ve kterém byl a dodnes je velmi úspěšný. V roce 2006, když byl při ZŠ Přílepy otevřen nový tenisový kurt s  umělým povrchem, vznikly oddíly tenisu a softtenisu. V dalších měsících pak také oddíl stolního tenisu.